W4 DesignProgramování webových aplikací

V tomto článku si ukážeme jak odečítat časy.
Pokut například potřebujeme zjistit kolik dnů zbývá do konce měsíce, nebo kolik dní již uplynulo od začátku do dnes.

Datum můžeme buď zadat přímo, nebo si ho vygenerujeme příkazem date.
Tento příklad nám ukáže, kolik dnu uplynulo od 1.6.2010

$cas1="2010-06-01";
$ted=date("Y-m-d");
$dnu=round((strtotime($cas2) - strtotime($ted)) / (60 * 60 * 24))*-1;

Aktuální čas na serveru je jednou z nejdůležitějších věcí.

Na serveru máme:
- systémový čas
- HW čas
- časové pásmo

Časové pásmo se nastavuje při instalaci ale pokud se již dostanete k serveru který je už nainstalován, nastavete nejprve časové pásmo

ln -sf /usr/share/zoneinfo/Europe/Prague /etc/localtime

Pak si nastavete systémový čas:

date -s '2010-01-12 16:35:33'

a na závěr nastavte hw čas

hwclock -w

uvedený příkaz nastaví HW čas podle systémováho.

Instalace:
apt-get install nmap

výpis portů na kterých naslouchají démoni
nmap –IP-adresa

SSH se používá na vzdálenou správu počítačů (něco jako telnet) šifrovaným přenosem. Nechá se jeho pomocí i šifrovaně kopírovat soubory, přesměrovat komunikaci přes šifrovaný kanál a vzdáleně spouštět příkazy. Skládá se z serverové a klientské části.

Chování serveru řídí soubor /etc/ssh/ssh_config

restart SSH: /etc/init.d/ssh restart

Pokud měníte port na kterém SSH poslouchá nezapomeňte tento port povolit ve firewallu

Spustění restart nebo zastavení CRONa provedete těmito příkazy:

Spuštění:

# /etc/init.d/cron start

nebo

$ sudo /etc/init.d/cron start

Zastavení:

# /etc/init.d/cron stop

nebo

$ sudo /etc/init.d/cron stop

Restart:

# /etc/init.d/cron restart

nebo

$ sudo /etc/init.d/cron restart

Pokud nemáte nastaven ntpdate a chcete změnit datum nebo čas na serveru, použíjte tento příkaz:

date --set 2010-12-25
date --set 12:35:0

Především kvůli vyhledávačům, ale zčásti i kvůli uživatelům je populární používat přátelská URL. Místo clanek.php?id=12 se tedy používá např. kde-nas-najdete/. Přepis URL může zajišťovat např. mod_rewrite, vytváření správných URL je vhodné nechat na zkušeném uživateli, často se ale generují jednoduše z nadpisu – nejsou pak sice tak úderné, jak by mohly být, ale zase s tím je nejméně práce.

Přestože URL může obsahovat znaky s diakritikou (což používá např. Wikipedia), bývá zvykem ji odstranit a v URL nechat jenom písmena, čísla a oddělovač. Pro ten se nejčastěji používá pomlčka, protože podtržítko Google chápe jako spojovník (mysql_fetch_assoc bere jako jedno slovo, mysql-fetch-assoc jako tři).

Odstranění diakritiky se obvykle provádí vytvořením funkce obsahující výčet znaků s diakritikou a jejich varianty bez diakritiky. Následný převod zajišťuje např. funkce strtr. To není příliš elegantní – převodní tabulku jednak musíme ručně vytvořit a pokud se nechceme spokojit se znaky obvyklými v češtině, ale chceme převádět např. i cizí jména, bude poměrně obsáhlá a dá hodně práce, aby počítala se všemi znaky.

Mnohem elegantnější řešení nabízí funkce iconv sloužící k převodu kódování. Pokud k cílovému kódování připojíme //TRANSLIT, budou se nepřevoditelné znaky aproximovat (při použití //IGNORE se ignorují, jinak převod při nalezení prvního nepřevoditelného znaku skončí). Pro spolehlivou funkčnost je potřeba nastavit proměnnou LC_CTYPE funkcí setlocale na kódování UTF-8, např. tedy cs_CZ.utf-8.

<?php
/** Vytvoření přátelského URL
* @param string $nadpis řetězec v kódování UTF-8, ze kterého se má vytvořit URL
* @return string řetězec obsahující pouze čísla, znaky bez diakritiky, podtržítko a pomlčku
* @copyright Jakub Vrána, http://php.vrana.cz
*/
function friendly_url($nadpis) {
    $url = $nadpis;
    $url = preg_replace('~[^\\pL0-9_]+~u', '-', $url);
    $url = trim($url, "-");
    $url = iconv("utf-8", "us-ascii//TRANSLIT", $url);
    $url = strtolower($url);
    $url = preg_replace('~[^-a-z0-9_]+~', '', $url);
    return $url;
}
?>

V řetězci nahradíme každou posloupnost znaků jiných než podtržítko, číslo nebo písmeno (\pL) pomlčkou, kterou ze začátku a konce řetězce následně odstraníme. Řetězec převedeme do kódování us-ascii a na malá písmena. Na závěr odstraníme všechny znaky kromě povolených (protože např. á se při transliteraci převede na ‘a).

Podotýkám, že sekvence \pL, která je pro převod také podstatná, je k dispozici až od PHP 4.4.0 a 5.1.0 a funguje pouze se řetězci v kódování UTF-8 při použití modifikátoru u.

Pokud bychom stejný problém chtěli vyřešit už na straně klienta v JavaScriptu, tak se musíme spokojit s primitivnějším postupem:

<script type="text/javascript">

var nodiac = { 'á': 'a', 'č': 'c', 'ď': 'd', 'é': 'e', 'ě': 'e', 'í': 'i', 'ň': 'n', 'ó': 'o', 'ř': 'r', 'š': 's', 'ť': 't', 'ú': 'u', 'ů': 'u', 'ý': 'y', 'ž': 'z' };
/** Vytvoření přátelského URL
* @param string s řetězec, ze kterého se má vytvořit URL
* @return string řetězec obsahující pouze čísla, znaky bez diakritiky, podtržítko a pomlčku
* @copyright Jakub Vrána, http://php.vrana.cz
*/
function make_url(s) {
    s = s.toLowerCase();
    var s2 = '';
    for (var i=0; i < s.length; i++) {
        s2 += (typeof nodiac[s.charAt(i)] != 'undefined' ? nodiac[s.charAt(i)] : s.charAt(i));
    }
    return s2.replace(/[^a-z0-9_]+/g, '-').replace(/^-|-$/g, '');
}
</script>

Tento článek je převzat ze stránek: http://php.vrana.cz
Jakub Vrána, http://php.vrana.cz

V tomto článku bych rád upozornil na možné problémy s přenosem proměnných.

Přenos proměnných z formulářů

Posílá-li nějaký formulář proměnnou PHP skriptu metodou GET nebo POST, je třeba tuto proměnnou ve skriptu volat takto, v případě metody GET:

$promenna = $_GET['promenna'];

Nutné je dbát na syntaxi, podtržítkou, v hranatých závorkách proměnná bez $ a v uvozovkách. V případě metody POST:

$promenna = $_POST['promenna'];

Pokud dobře nevíme, jakým způsobem se bude proměnná předávat, můžeme použít $_REQUEST, který zahrnuje oba způsoby:

$promenna = $_REQUEST['promenna'];

Předávání proměnných do funkcí

V případě, že funkce pracuje s nějakými proměnnými, které nezískává jako vlastní parametr, je třeba je volat zvláštním způsobem:

$a = "a";
$b = "b";
$c = "c";
function fun($d){

global $a, $c;
$b = $GLOBALS['b'];
echo  $a.'-'.$b.'-'.$c.'-'.$d;
}
fun('d');

Dříve deklarované proměnné $a, $b, $c voláme buď způsobem global $a nebo $b = $GLOBALS['b']. Proč se to tak děje? Protože jinak by funkce na tyto proměnné nesáhla:

$a = "a";
$b = "b";
$c = "c";
function fun($d){
echo  $a.'-'.$b.'-'.$c.'-'.$d;
}
fun('d');

Taková funkce by vypsala pouze “—d” místo “a-b-c-d”.

Tento článek je převzat ze stránek: http://www.tvorba-webu.cz

V tomto článku bych se rád zabýval relacemi (session) a jejich využitím v PHP. Článek který právě čtete bude orientován výlučné na teoretické pozadí problematiky, praktickou ukázkou s napojení na MySQL databázi se budeme zabývat v druhém článku.

Session neboli relace umožňuje přesnou identifikaci uživatele a pohyb na serveru. Za pomoci session jsou naprogramovány všechny web-based mailové servery. Má tedy použití všude tam, kde je zapotřebí monitorovat nebo ověřovat uživatele, například pomocí jeho IP adresy. Používá se také pro možnost vlastní úpravy vzhledu (customizing) například na vyhledávacích nebo katalogizačních serverech, kdy po vstupu na stránku server ověří vaši identitu a zobrazí informace, novinky nebo zprávy přesně podle vašeho dřívějšího nastavení. Nutno podotknout, že session jsou implementovány do PHP až od verze 4.0.

Session pracuje na jednoduchém principu. Každý uživatel, který vstoupí na stránku obdrží jednoznačné číslo, budeme ho nazývat ID, resp. SID (Session ID). Často to nebývá pouze číslo, ale vyskytují se v něm i znaky, např. a3c54cd96d712021d54587d5a4b4c. Tímto číslem se tedy bude uživatel identifikovat, tz. ve všech odkazech je zapotřebí předávat tento parametr. PHP implicitně předává SID v proměnné PHPSESSID. Viz. sekce [Session] a
položka session.name v souboru php.ini. Ukládání čísla relace v URL je jeden ze způsobů, PHP nabízí kromě toho také ukládání do cookie. Já osobně preferuji raději URL, neboť ne každý uživatel má zapnutou volbu cookie ve svém prohlížeči. Session demostruje svou sílu především možností předávání de facto neomezeného počtu proměnných. Na stránkách tedy nemusíme používat tagy typu:

<input type="hidden" name="promenna" value="hodnota">

Veškerý parametr, který je předáván je pouze SID. Pokud uživatel navštíví stránku, kde používáte session, PHP automaticky (v případě, že je nastavena v souboru php.ini položka session.auto_start =1) otestuje existenci relace. Pokud neexistuje jsou všechny proměnné a relace vytvořeny. Toto lze provést také programově pomocí funkce:

session_start()

Nebo také pomocí funkce:

session_register()

Proměnné mohou být ukládány jako záznamy ve globálním sdruženém poli $HTTP_STATE_VARS nebo jako globální proměnné. Ukládání závisí na nastavení parametrů track_vars a gpc_globals (viz php.ini). Pokud je povolený parametr track_vars, jsou proměnné ukládány v poli $HTTP_STATE_VARS, volba gpc_globals naproti tomu nastavuje ukládání do globálních proměnných. Implicitně jsou oba konfigurační parametry nastavené na On.

Nyní se dostáváme k problému, jak ukládat aktivní relace na serveru. PHP nabízí dvě možnosti, jednak ukládání dat do textového souboru (položka session.save_handler = files v souboru php.ini), nebo do vlastní databáze. Druhým způsobem se budeme podrobněji zabývat v příštím článku. Ukládání do textového souboru je mnohem jednodušší, nicméně, ne příliš transparentní. Pokud se pro něj rozhodneme, musíme v souboru php.ini nastavit cestu
k adresáři (session.save_path), kde se budou uchovávat tyto souboru, implicitně je nastaven adresář /tmp. Cestu lze samozřejmě kdykoliv změnit pomocí funkce session_save_path.

Každá relace má svou životnost. Relace končí, pokud uživatel opustí korektně stránku (například se odhlásí), nebo vyprší její časový limit. Je zřejmé, že na serveru musí běžet demon, který kontroluje aktivní relace a maže již neaktivní. Relace, které nejsou již aktivní se nazývají garbage (smetí). v

Nastavení časového limitu, způsobu tvorby, zápisu, čtení a mazání relaci se provádí pomocí této funkce:

session_set_save_handler (open, close, read, write, destroy, gc)

Procedury open, close, read, write, destroy a gc (garbade collection) jsou definované funkce pro práci s relacemi. Jak již bylo řečeno, relace se inicializuje funkcí session_start(). Ukončení relace se provádí funkcí session_destroy() .

To by bylo k teoretickému pozadí session v PHP vše o a příště se budeme zabývat již praktickými kroky.

Tento článek je převzat ze serveru interval.cz

Vypíše obsah zadaného souboru:

<?php
function pocet($addr){
$adresar = opendir($addr);
$num=0;while ($soubor = readdir($adresar)){$num++;}
$num = $num-2;
echo '('.$num.')';
}

pocet("http://www.domena.cz/php/");
?>